Co je asfaltová lepenka
Asfaltová lepenka je tradiční asfaltový pás, který se používá hlavně jako hydroizolační vrstva proti vodě a vlhkosti. Základem je nosná vložka impregnovaná a povrchově upravená bitumenovým pojivem, takže vznikne pružný pás, který lze pokládat na střechy, základy nebo terasy. Správně zvolená a provedená asfaltová lepenka chrání konstrukci před zatékáním, vzlínáním vlhkosti i před povětrností.
Z čeho se asfaltová lepenka skládá
Srdcem asfaltové lepenky je nosná vložka. Může to být papírová lepenka, skelná rohož nebo polyesterová vložka. Na ni se z obou stran nanese bitumenové pojivo, někdy upravené polymery pro lepší pružnost a odolnost. Povrch může být hladký, posypaný jemným pískem nebo hrubším minerálním granulátem.
Hladká asfaltová lepenka se používá spíše jako podkladní pás, zatímco pás s hrubým posypem se hodí jako vrchní pás na střechu, kde chrání bitumen před sluncem a mechanickým opotřebením.
Použití asfaltové lepenky ve stavebnictví
Nejznámější využití je jako střešní krytina na menších objektech, garážích nebo kůlnách. Zde může asfaltová lepenka tvořit samostatný povrch nebo podklad pod další vrstvy. Významná je také jako hydroizolace základů, kde se vkládá mezi základovou konstrukci a zdivo nebo na plášť základových stěn.
Své místo má i u plochá střecha, teras a balkonů, kde slouží jako součást vícevrstvé skladby. U šikmá střecha se používá jako pojistná hydroizolace pod hlavní krytinou a zajišťuje, že drobné zatékání, kondenzace či navátý sníh nepoškodí dřevěný krov a tepelnou izolaci.
Typy asfaltové lepenky a asfaltových pásů
Pod jedním názvem se skrývá více výrobků. Klasická asfaltová lepenka na papírové vložce je vhodná spíš na méně náročná řešení a dočasné konstrukce. Pro trvalé střechy a náročnější stavební hydroizolace se používají modernější asfaltové pásy na skelné nebo polyesterové vložce, často s modifikovaným bitumenem.
Rozlišuje se podkladní pás a vrchní pás, pásy pro natavení, pro studené lepení nebo mechanické kotvení. Volba konkrétního typu závisí na sklonu střechy, podkladu, očekávaném zatížení i na tom, zda půjde po dokončení na povrch ještě další nášlapná vrstva.
Způsoby pokládky asfaltové lepenky
Tradiční způsob je natavovaná lepenka, kdy se spodní strana pásu nahřívá plamenem a lepí se přímo na podklad. Tím vznikne spoj odolný proti vodě a větru. U lehčích konstrukcí nebo tam, kde se nechce používat otevřený oheň, se uplatňuje studené lepení, kdy se používají speciální asfaltové tmely nebo lepidla.
Vždy je důležitý pevný a čistý podklad, často opatřený penetračním nátěrem. Jednotlivé pásy se ukládají s přesahem, který musí být dokonale slepený. Na nároží, v hřebenech a kolem prostupů je nutné pracovat pečlivě, protože právě střešní detail bývá nejčastějším místem poruch.
Asfaltová lepenka na střechách
Na střechách tvoří asfaltová lepenka buď hlavní střešní krytinu, nebo pojistnou hydroizolaci. U jednoduchých staveb se často používá jedna či více vrstev pásů s minerálním posypem jako finální povrch. U obytných domů je lepenka obvykle součástí větší skladby, kde pod ní bývá tepelná izolace, parozábrana a další vrstvy.
Důležité je správné řešení napojení na atiky, komíny, střešní okna a střešní vpusti. Pokud tyto detaily nejsou dobře provedené, může zatékání poškodit nejen asfaltový pás, ale i podkladní konstrukci, tepelnou izolaci a interiér.
Asfaltová lepenka jako hydroizolace spodní stavby
Na spodní stavbě chrání asfaltová lepenka svislé i vodorovné konstrukce před zemní vlhkostí nebo tlakem vody. Jako hydroizolace základů se používá například v podobě pásu vloženého mezi základ a první řadu zdiva, což zabraňuje vzlínání vlhkosti do zdi. U sklepních stěn může být součástí vícevrstvé izolace v kombinaci s drenáží a tepelnou izolací.
Správně navržená skladba musí respektovat skutečné podmínky na pozemku, hladinu podzemní vody, typ zdiva i budoucí využití místností. Podcenění stavební hydroizolace se obvykle projeví až s odstupem času, kdy se začnou objevovat mapy vlhkosti, plísně a solné výkvěty.
Nejčastější chyby při práci s asfaltovou lepenkou
Velkou chybou je pokládka na vlhký, zaprášený nebo špatně soudržný podklad. Asfaltová lepenka pak nedrží, tvoří se bubliny a spáry, kudy proniká voda. Problémem je i nedostatečný přesah pásů nebo neprovedené dotavení detailů, například v oblasti atik, prostupů a míst, kde je dilatační spára.
Častou chybou je snaha nahradit kvalitní asfaltový pás levnějším výrobkem v místě, které je silně namáhané. Krátkodobá úspora se pak vrací v podobě zatékání a nákladných oprav. Stejně tak není vhodné kombinovat náhodné typy pásů bez ohledu na doporučené systémy výrobce.
Údržba a životnost asfaltové lepenky
Životnost asfaltové lepenky závisí na kvalitě materiálu, návrhu i provedení. Důležitá je pravidelná vizuální kontrola, hlavně u střech. Sleduje se stav povrchu, místa napojení, okolí vpustí a prostupů. Drobná porušení lze často opravit lokálním záplatováním nebo doplněním asfaltového pásu, pokud se problém zachytí včas.
U starších střech se někdy volí řešení, kdy se na původní asfaltovou lepenku přidá další vrstva a vytvoří se nový systém, místo úplného odstranění starého povrchu. I v takovém případě je ale nutné zhodnotit soudržnost původních vrstev a stav podkladu.