Amfibolit je metamorfovaná hornina, která vzniká přeměnou bazických vyvřelin (například čedičů nebo gaber) při vysokém tlaku a teplotě. Je tvořen převážně minerály amfibolu (zejména hornblendu) a plagioklasu, což mu dává tmavou, často šedočernou až nazelenalou barvu. Má středně zrnitou strukturu a často se vyznačuje pruhovaným nebo páskovaným vzhledem.

Jak amfibolit vzniká

Amfibolit vzniká regionální metamorfózou, tedy hluboko v zemské kůře, kde dochází k přeměně původních magmatických hornin v důsledku tektonického tlaku a tepelného působení. Tím se změní nejen jejich struktura, ale i minerální složení. Někdy může vzniknout i kontaktní metamorfózou v blízkosti těles magmatu.

Vlastnosti amfibolitu

• Tmavá barva (černá, šedozelená)
• Střední až vysoká tvrdost
• Dobrý lom, bez výrazné vrstevnatosti
• Vysoká hustota a odolnost
• Odolnost proti povětrnosti a chemickému namáhání

Díky těmto vlastnostem je amfibolit velmi pevný a stabilní materiál vhodný pro technicky náročné aplikace.

Využití amfibolitu v praxi

Amfibolit se využívá především jako:

• Drcené kamenivo do živičných směsí (viz heslo asfaltobeton), betonu nebo železničního lože
• Dekorativní kámen v architektuře a zahradní tvorbě – jako obkladový a dlažební materiál nachází uplatnění i v interiérech
• Stavební kámen pro zídky, dlažby a obklady
• V některých případech i jako kamenická surovina

Jeho tvrdost a odolnost jej činí vhodným pro technicky náročné stavební účely, například v dopravní infrastruktuře.

Kde se amfibolit v Česku vyskytuje

V České republice se amfibolit vyskytuje například:

• V Českém masivu – například v okolí Kutné Hory, Svratky, Blanska nebo Železných hor
• V podhorských oblastech s výskytem starších metamorfovaných hornin

V mnoha případech je součástí komplexu krystalinika starého geologického stáří.

Článek Amfibolit se nejdříve objevil na Stavebniny-365.