Aktivní dům (Active House) je budova, která vyrábí více energie, než spotřebuje. Jde o koncept, kde není jen o úsporné vytápění a ohřev vody – významný důraz se klade také na celkovou bilanci provozu (včetně ventilace, osvětlení, domácích spotřebičů i čerpadel).
Provoz takové stavby může doslova přebytkově „žonglovat“ s energiemi: pokud sluneční, větrné nebo jiné obnovitelné zdroje vygenerují více kWh, než doma spotřebují, zbytek může být dodán do sítě. V ideálním případě je uhlíková bilance domu záporná. V porovnání s pasivním domem to znamená, že dům nejen drží teplo, ale i ročně vyrábí více, než spotřebuje.
Jak se aktivní dům liší od pasivního a nulového
Kategorie energetické náročnosti budov se typicky dělí takto:
| Typ stavby | Měrná potřeba tepla na vytápění |
|---|---|
| Běžná novostavba | ≈ 80–140 kWh/m²/rok |
| Nízkoenergetický dům | do 50 kWh/m²/rok |
| Pasivní dům | do 15 kWh/m²/rok |
| Nulový dům | < 5 kWh/m²/rok |
| Aktivní dům (plusový) | ≈ 0 kWh/m²/rok |
Pasivní dům je navržen pro vytápění energií, kterou v zimě získá (slunko, lidé, přístroje), a minimalizuje ztráty. Nulový dům navíc energii vyrábí – kterou spotřebuje. Aktivní dům však celoročně vyrábí víc energie, než spotřebuje, a to včetně provozu spotřebičů, chlazení, osvětlení a přípravy teplé vody.
Základní pilíře konceptu
Aktivní dům stojí na třech ucelených principech:
1. Komfort uživatele
Zdravé vnitřní prostředí s optimální teplotou, vysokým přísunem denního světla a nízkou koncentrací CO₂ či VOC látek – to všechno zvyšuje životní kvalitu a psychickou pohodu.
2. Energetická bilance
Optimální návrh a technologie diktují, že dům „vyrobí víc, než otevře peněženku“ – až půl roku v síti. To znamená nároky na ostrovní fotovoltaiku, tepelné čerpadlo, baterie i inteligentní zásobníky.
3. Udržitelnost
Od výběru materiálů (dřevo s certifikací, recyklované izolace) až po minimalizaci odpadu při výstavbě – ambiciózní cílem je nízká uhlíková stopa v celém životním cyklu budovy.
Pod „principy“ konceptu se skrývá 7 kritérií: světlo, ventilace, energie, voda, minimální znečištění, tepelná ochrana, akustika a zdravotní nezávadnost materiálů – dohromady vlastně fénomén, který mnozí v Česku popisují jako komplexní udržitelné bydlení.
Příklady aktivních domů v Česku
❖ Plzeň‑Bolevec (aktivní rodinný dům JRD, realizováno 2013)
- Roční spotřeba domu: cca 6 000 kWh
- Roční výroba z FVE: cca 9 000 kWh → tedy +50 % bilance
- Používalo se: foukaná celulóza, dřevovláknité desky, modulární dřevostavba
- Dodatečné investiční náklady oproti standardu: cca +200 000 až 300 000 Kč (což je při výstavbě cca 4 % více)
❖ Brno‑Komín (plusový sdružený dům, 2015)
Těžko se tam dostat na proměnné, ale stojí za připomenutí, že šlo o řadovou parcelu širokou jen 5,5 m, rozdělenou do dvou bytů. Oba byty mohly pokrýt spotřebu fotovoltaikou a dešťovou vodou – a dlouhodobou hypotéku jim splácel příjem z nadprodukce.
Tyto dva příklady patří k vůbec prvním aktivním domům v Česku a často slouží jako základní vodítko pro architekty i stavební fóra.
Výhody aktivního domu (než jen úspory)
- Finanční nezávislost: přes zrušení většiny poplatků za energie
- Investice do budoucnosti: nemovitost se hodnotově zhodnocuje vzhledem k rostoucím požadavkům na udržitelnost
- Zdraví & pohoda: vysoká kvalita vzduchu, stabilní teploty, denní světlo a nízká toxicita materiálů
- Environmentální přínos: nulová nebo záporná uhlíková stopa díky vlastní výrobě obnovitelných energií
- Rezerva do budoucna: vybavení „pro pasivní dům“ modernizuje budovu na aktivní s minimálními úpravami
- Precizní projekt: každá netěsnost nebo chybný detail (např. komín, připojení k podlaze) může narušit celkovou bilanci. Výjimka tu bývá jen jedna – například chybný překlad nadokenní římsy může snížit těsnost o 10 %.
- Komplexní systém energií: fotovoltaika + tepelné čerpadlo + zásobník + měření + inteligentní řízení ventilace (rekuperace 95 % + citlivost na CO₂ a vlhkost) = všechno musí spolu ladit.
- Volba materiálů: klíčová je nízká vakualita VOC a LCA hodnota (dopad na životní prostředí). Např. foukaná celulóza se často využívá jako izolace, protože je recyklovatelná a nízkoenergetická.
- Dotační prostředí: v Česku zatím chybí certifikace Active House, nicméně lze kombinovat PHPP/Passivhaus priority s žádostmi o NZÚ u pasivních domů. Důležitý je audit DPH a vyúčtování prodeje energie.
- Podhoubí realizace: ne všechny stavební firmy si na aktivní dům troufnou. Určitě se doporučuje konzultace s ateliérem, který má zkušenost se smart budovami a řízenou mísicí vzduchu. Doporučují se firmy proškolené přes zahraniční kvalifikační standardy (např. Velux Active House).
Na co bys měl myslet dřív než kopneš první lopatu
- Pozemek má slunečný potenciál – jihovýchodní orientace, žádné překážky stínění
- Projektant pracující se softwarem PHPP pro simulaci spotřeby
- Předběžný výpočet energie – jak velkou FVE, baterii, TČ (země/vzduch) použít
- Komfortní větrání s rekuperací – vláčná vzdušnost, nulové výkyvy CO₂
- Řešení vody – např. sběr dešťovky, šedá voda pro splachování
- Design pro chlazení v létě: venkovní stínění, vegetace, světlá fasáda
Shrnutí: aktivní dům není jen ekologicky trendy, je to chytré bydlení, které mluví výsledky na měsíčním vyúčtování i ekologické bilanci. Není to sci‑fi – projekty jako Plzeň/Bolevec či Brno Komín už ukázaly, že plusový provoz (a ještě s hypotečním přebytkem) je reálný. A přitom navíc záměrně drží investiční náklady mimo extrémní prahové hodnoty standardní výstavby.