Co je balkon
Balkon je vysunutá venkovní konstrukce, která je připojená k obvodové stěně domu a přístupná z interiéru, obvykle přes balkonové dveře. Slouží jako malé pobytové místo pod širým nebem, kde se dá posedět, sušit prádlo nebo pěstovat květiny. Oproti tomu lodžie je zapuštěná do hmoty domu, není tedy vysunutá ven, ale schovaná v rámci fasády.
Z hlediska bezpečnosti je zásadní zábradlí, které musí být dostatečně pevné a správně kotvené. Kromě bezpečnostní funkce má zábradlí i význam estetický – podílí se na vzhledu fasády a celkové architektuře domu. U moderních staveb se setkáváme s kombinací kovu, skla i dřeva, u starších domů bývá typické ocelové nebo zděné zábradlí.
Konstrukce a typy balkonů
Podstatou každého balkonu je nosná konstrukce, která musí přenést vlastní hmotnost, zatížení uživateli i další zatížení, například sníh. Tradiční řešení představuje železobetonová deska, která je vytažená z obvodové konstrukce a tvoří tzv. balkónovou desku. Ta může být buď konzolovitě vetknutá, nebo podepřená sloupky či táhly.
Častým řešením u panelových nebo bytových domů je konzolový balkon, který vystupuje před líc fasády a jeho únosnost zajišťuje právě nosná deska vetknutá do stropu. U novějších staveb se stále více používají ocelové nebo hliníkové předsazené konstrukce, které se přikotvují k fasádě a často stojí částečně na vlastních sloupech. Tyto systémy lépe řeší problematiku tepelného mostu v napojení na stropní konstrukci.
Balkon a dům z pohledu technického řešení
Napojení balkonu na dům je citlivé místo z hlediska statiky i stavební fyziky. V místě kotvení balkonu do nosného zdiva nebo stropu nesmí dojít k oslabení konstrukce a zároveň je potřeba minimalizovat únik tepla a vznik vlhkostních poruch. Moderní detaily používají speciální prvky, které přerušují tepelný most a zároveň přenášejí zatížení.
Důležitou roli hraje také hydroizolace, která chrání konstrukci před zatékáním vody. Pokud není hydroizolace balkonu kvalitní nebo je poškozená, voda proniká do konstrukce, dochází k její korozi a odlupování povrchových vrstev. To se často projeví u starších domů, kde se pak řeší rekonstrukce balkonu, výměna zábradlí i sanace železobetonových částí.
Povrch, odvodnění a užívání balkonu
Vrchní pochozí vrstva balkonu musí být odolná vůči povětrnosti, snadno udržovatelná a bezpečná při chůzi. Často se používá keramická dlažba, betonová dlažba na terčích, dřevoplastová prkna nebo speciální stěrky. Každý materiál má jiné nároky na podklad a detail napojení na zábradlí i na fasádu.
Součástí správného provedení je i vhodné spádování, které zajistí odtok vody směrem od domu. Bez správného spádu hrozí tvorba kaluží, promrzání povrchu a rychlejší degradace materiálů. Do detailu patří také dilatační spára, která umožní materiálům pracovat při změnách teploty, aniž by praskaly.
Pro uživatele je balkon místem odpočinku, ale z pohledu stavby je to zároveň exponovaný prvek vystavený dešti, sněhu, slunci i větru. Pravidelná vizuální kontrola povrchů, zábradlí a detailů odvodnění pomůže včas odhalit praskliny, uvolněné spoje nebo korozi. Včasná údržba prodlužuje životnost a oddaluje nutnost nákladnější rekonstrukce balkonu.